Soutěž byla ukončena 1.7.2011 

Výhercem soutěže se stal příběh č. 13. Ještě jednou gratulujeme a přejeme krásnou dovolenou.

Příběhy:

 

Příběh 1.

Před téměř čtyřmi lety jsem začala chodit s mým přítelem. V době telefonů, e-mailů a chatů jsem byla zvyklá, že se kluci nepárali s tím, aby Váš “den” byl romantický a klidně Vám napsali do sms: “chceš se mnou chodit?”. Jsem velká romantička, proto mě to vždy velmi zamrzelo. Přesto jsem se dočkala svého “romantika”, který mě v polovině září na procházce pod hvězdami objal a zeptal se mě: “chtěla by jsi se mnou chodit?”. Krásná chvíle až do té doby, než jsem mu skočila okolo krku a řekla: “na to jsem čekala celý večer”. 

No, na to, že jsem si připravovala to krásné slůvka ANO snad celý život, tak jsem tu romantickou chvíli zkazila. nicméně jsem stále spolu a já jen doufám, že na svatbě ANO už řeknu:-)                                                                                                                                                                                                                                                        Míša

 Příběh 2.

Kamarád  sa rozhodl pro stavbu rodinného domka. Já jako jeho dobrý soused jsem mu  nabídnul pomocnu ruku.Domek měl byt přízemní. Když měl přijit den D tedy vykopaní zakladu, vzal jsem si v robotě volno. Den předem jsme vytyčili místo, kde maju byt  zaklady.

Ráno přijel bagrista a byli rovnou dva. Přijeli na pozemek a zvolali, tož jme tu, tak kde je to místo. Už to nám bylo divne, bo před sebu plac, jak fotbalové hřiště a koliky trčeli ze země, jak anteny.Chlapi nam řekli, že si mužem dělat svou pracu, že oni dva to v pohodě zvládnou sami.Tož jsme šli kusek vedle, sedli na pařez a čekali co se bude dit.Bagrista najel na místo a ten druhy ukazoval směr. Tož jak z toho večernička PAT A MAT!Lžica se zahryzla do země, jak pes do kosti. Nabrali hlinu a zdalo se vše ok. Vysypal lžicu a najel znova. Tak to šlo par metru. Když sme se z kamaradem mrkli na tu vykopanu ďuru, tož to byla ďura hluboka jak na mrakodrap a ne na maly domek.  A rovina? O tom snad ani nemluvit. První zaběr dobry, rovny, ale další už 20 čisel vedle, další zaběr takovych 15 čisel opět vedle, ale na opačnu stranu. Tož vyhryzane jak po  20 pivach. To aj já umím jít rovněji, než bagrista vykopat zaklady. Než dojel na konec jedne strany zustala lžica zakliněna v základech. Tož sme dokopali. Cosi se tam pokřivilo. Tak za dvě hodiny vykopali asi 10m.Řekli, že to musí opravit a že přijedu zítra. Tak ja zas musel vyřidit volno v robotě.Druhy den rano přijeli, zas oba dva. Pokračovali a ďury křive jak hadica, ale hlavně že to nebudem kopat ručně. Po dalšich asi 20 m zustal bagr viset na jednom boku. Tuž volam co sa zase stalo? Bagrista píchnul kolo. Tuž jak to sa mu podařilo, to ví sam  pomboh.Tak z kopani nebylo zas nic. Pul dňa v haju a ja zas volno zbytečně.Kolo odvezli na voziku za autem a že dorazi zas zítra. Tuž mam si to volno zas vylitat, dorobi to zítra? Som z toho volako akosi  zmetěny, tak jak ten z černych baronu.No přesvěd4ovali mě, že zítra už bude všecko v pohodě. Tak ja si to volno zase vzal. Už si dělali v robotě ze mě prču, že snad stavim aifelovku či co?Tuž vysvětlujte chlapum, že bagrista je jelito.Přišti rano opět bager na zahradě. Tož se ptam, co chlapi dneska žadny průser nebude, uklidňovali, že ne. Cele dopoledne se zdalo, že to fakt dokonči, ale par posledních zaběru stalo opravdu za to. Chybělo asi 10m vykopat a bagr najel na stranu a my čekali až se zahryzne do hliny. Tuž tak jeď volal ten jeho kolega a zkušeny bagrista se ne a ne rozjet. Nastartovane a kravalu kolem jak v Bahrajnu na F1 a furt stoji na mistě. Tak zase jeď volal kolega. Nakonec se bagr zozfičel jak na draze, ale sebu přibral i staru jabloň za kteru se zespoda jaksi zaklinil mezi kořeny. Tož škody jak po povodňach. Nakonec sebu přibral i suseduv plot a to už byla poslední tečka, kdy nam dokapali nervy.

Pokud budete chtit stavět a nechat si vykopat zaklady, tak mám fajnu firmu s příznačným nazvem PAT A MAT!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!                                                                                                                                            Martin

 Příběh 3.

Smůla se mi už hodně dlouho lepí na paty a vypadá, že se jí zas tak rychle nezbavím. Abych popsal, jak ten můj smolný příběh vypadá, začal bych asi tímto. Velmi jsem si oblíbil bagety v Lidlu, které pár dní na to přestali dodávat, a já měl smůlu. Pokračuje to i mým dříve oblíbeným salátem, který jsem si oblíbil a jehož opět přestaly vyrábět. Když pominu svět jídla, přichází další smůla. O jednom víkendu jsem navštívil místní, který týden po mé návštěvě pomalu lehl popelem. Pokračuji dál a směřuji k soutěžím. Hodně dlouho nazpět jsem si zamiloval jedno rádio, čtrnáct dní nato zrušilo nadobro své vysílání. Registroval jsem se do jedné soutěže o peníze, o týden později byla zrušená. Při otevření místních supermarketů jsem se přihnal první otevírací den s tím, že snad třeba něco vyhraji, když si známý odnášel parádní televizi. A já? Vyhrál jsem žetony do vozíku :). V druhém případě si lidé vylosovali trička a já ve svých třiceti letech dětský rozvrh hodin. Koukal jsem jak trubec. Chtěl jsem do soutěžení kopnout, ale přítelkyně naléhala. Dva měsíce jsem v celoroční otázky odpaloval odpovědi a nic. Odpověděla za mě přítelkyně a výhra byla doma. Smůla se mě asi nikdy nepustí a častokrát to naštve. Jedno štěstí mě však v životě potkalo a tím je má skvělá přítelkyně. U moře jsme zatím nebyly a proto mě přemluvila k tomu, napsat vám, kdyby se náhodou poštěstilo, i když asi těžko :D. Jinak chci napsat, že sice mě provázela většinou smůla, ale věřím tomu, že s tím mým velkým štěstíčkem – přítelkyní, časem přijde i další štěstí.

                                                                                                                                                                      Martin

Příběh 4.

…tak momentálně mám v hlavě takový hokej,že ani Jarda Jágr by mi to nevysvětlil.. a proč?Včera mě na rušné ulici zatkla policie a já měla pocit,že to už je tečka v mém workoholickém životě..nebojte se,kupodivu jsem ještě nikoho nezabila,ale po včerejšku jsem si jistá,že bych to snad do budoucna i dokázala.V pátek jsem nalezla notas,u kterého byli i kliče od bytu,veškeré doklady,mobil a hafo prezervativů,pravděpodobně byl majitel ostražitý při jakékoliv ztrátě a jedině dobře,že geny takových stvoření končí v koši-neberte mě,že jsem cynik a čtěte dál.Po práci,která je občas po pátku náročná na nervy,jsem vyrazila na adresu z občanky a ejhle.Hotel,kde žádnéh o p,Lukáše neznají a nikdy tam bydlet nemohl,protože hotel na Malé Straně vlastní Brit..takže to ráno jsem vzdala roli Colomba a věnovala se jí během dne.Zlaté stránky,telefony,které jsem našla v přiloženém deníčku,nikdo ho neznal.Přemyšlela jsem,co je to asi za vola,když ztratí tolik osobních věcí a ani je snad nehleda.Ani ve vteřině jsem neuvažovala,že si je nechám..noťas nepotřebuji,mobilů mám dost,klíče od bytu vlastním taky..snad jen prezervativy???:-).Ale ani ty ne-naštěstí jsem v životě potkala kluky,co zlobily,ale měli mozek v hlavě.K večeru už jsem měla plné zuby vedlejší pracovní činnosti,zavolala na dispo a vyžádala si tel objednávajícího zákazníka a konečně až ten mi dal email na Houbu..poctivě,jak kriminalista ve vyslužbě, anebo jen zblblý divák nekončících kriminálních případů,jsem si založila novou emailovou stránku a napsala vzkaz.A že buď čekám na odezvu,anebo vše skončí ve Vltavě.Odezva přišla.Abych mu nekřivdila,tak snad slovo děkuji by tam bylo a já ho jen upozornila,že už ho naháním 24hodin,projetá nafta,čas a telefony něco stalo,a že očekávám nějakou satisfakci.. a veřte,že ta přišla.Sešli jsme se v pět na Andělu,a to by nebyl Colombo Colombem,kdybych neodělila část nálezu a nepověřila svého osobního strážce,aby stál opodál.pro jistotu,že by přišel nějaký pitomec a chtěl mě zbít.Měl instrukce.že při smluveném pohybu pofrčí s dokladama na nejbližší služebnu..ani nemusel.Frajer dorazil,na jednom oku monokl,pravděpo dobně strčil hlavu kam neměl,ale to mě nezajímalo.Předala jsem mu notas,mobil,klíče a sbírku zatím nepoužitých prezervativů a při pohledu na něj jsem zvažovala,jestli bych osobně pár kaček utratila za jednu gumičku a zažila s ním jistě velice intenzivní večer..nikdy neříkej nikdy,ale sorry ne.Stroze se zeptal,zda-li je to všechno,odpověď byla stručná,ale z mé strany opět přizpůsobená scénaři krimi..on opakoval pouze jediné,jestli mi připadá čestné po něm chtít nálezné,v tu chvíli jsem pochopila proč tento nemužík nosí u noťase prezervativy a ne telefoní čísla milenek.prý nemá u sebe kartu do bankomatu,aby mi zaplatil náklady spojené s hledáním a já už litovala,že jsem nezkusila fyzikální pokusy v podobě utopeného notase  i mobilu.Ok.Dojdu pro kartu.jenže můj mini Colombo jak spozoroval jiný pohyb než měl příjít,dal se na úprk..telefonem jsem ho zastavila a řekla ať jde ke mě.Jenže v zápětí jsem měla kolem sebe ne mini Colomba,ale Cobru 11.Jestli jsem před očima měla kovový pivní tácek nebo platný průkaz pracovníka kriminální služby nevím..jedno vím jistě..ambiciozní Cobra mi sdělila,že s nimi odejdu na služebnu,kde budu čelit podezření na vydírání.Bum.Hlavě se mi rýsovali myšlenky,kdo a jak mi v této společnosti sbalí kartáček na zuby,pyžamko a kontaktní čočky,abych dobře viděla na svět z mřížované cely..to bych nebyla já,kdybych neřekla,že nemám důvod nikoho následovat a snažila se,jinak pohledného Samira ČR obejít.Poprvé v živ otě mi vstoupil do cesty chlap.který stroze sdělil,že pokud nepůjdu dobrovolně jménem nějakého zákona,tak mi nasadí pouta..minicolombo začal tušit,že tohle neni počítačová hra a začal se smiřovat nechápajíc s tím,že za tatínkem půjde do kriminálu i maminka…následovala jsem plná emocí Cobru 11 a měla poslední přání před popravou…dostat krále prezervativů pod ruku a konečně se naučit pořádně tento materiál používat,jako nástavec bych použila jeho hlavu..Cobra 1 byla aktivní,druhý had měl asi mozek na správným místě a začalo mu docházet,že právě dnes nedostanou medaili za dopadení pražského ultra vyděrače…Nepřála bych Vám vidět ten amok,co mě chytnul na policii.Byla to směs emoci,hysteria a zároveň pr ofesionální kriminalistické inteligence..Samir na mě začal řvát,div mu nevypadli oči z důlků a tady asi přetekla hranice slušnosti.Ze mě se stal Arnold Terminátor a i před dalšima přihlížejícíme policistama jsem přistoupila k Samorovi,položila mu ukazováček na hruď a prohodila nebo zařvala ještě víc než před tím:Jsi ve věku mýho syna a nebudeš na mě řvát jak na špinavou děvku,když k Tobě se klubala spermie,já přemýšlela o tom,zda-li dát děti do zastavárny anebo si vybrat tu těžší volbu být dobrou mámou a přísným tátou…a nenechám nikoho,ani vlastní mámu,aby se ke mě takhle choval…”Oči mu vylezli ještě víc,co prý si dovoluji mu na půdě služebny tykat..během vteřiny jsem ho nechala Samirem 2 vyvést ,že nebudu sdílet místnost s někým kdo na mě řve uplně bezdůvodně..další proslov Vám tady psát už nebudu,ale byl hoden Oscara.Po 19 minutách po mě policisté nechtěli ani občanský průkaz a ani žádné vysvětlení v psaným slově,ba dokonce Samir 2 sháněl po celé služebně papírové kapesníky,abych měla kam odstranit emoční slzy vzteku.A přišla omluva,že došlo k nějakému nedorozumění..za celou dobu jsem si nesedla,ale po omluvě do mě vjel asi poslední náboj vzteku..,,za co omluva,že místo toho,aby jste zvedli zadek a po 17letech přivedli v poutech mého ex a na něho zvyšovali hlas,že nedá ani cent nejlepším dětem na světě?Že tady před pár minutama věříte trosce,která místo aby poděkovala,tak udá největšího poctivýho blba v tomto státě??..já děkuji Vám za minuty děsu v očích minicolomba,kterýmu někdo bezdůvodně bral jedinýho člověka co má…je mi z toho smutno,ale zároveň jsem hrdá na to,že stále po tom všem mám sílu se bránit…”A tohle milý zlatí přátelé bude jen součást knihy do které se pustím a napíšu vše..budu milionář a vím to.I když ten největší životní honorář už dávno mám-mini Combru 11…:-)).                                                                                                Káča

 Příběh 5.

O víkendu jsme se rozhodli že vyrazíme na chatu. Po příjezdu jsme zvali děti na procházku po okolí . Jako první šel jeden z tatínků. Došli jsme k řece přes kterou byl spadlý strom on hned že ho přejdem já byla proti jelikož jsem se bála že tam děti spadnou ale nedal si říct a chtěl topřejjít ale po prvním šlápnutí se mu to smeklo a spadl. rozhdli jsme se že to obejdem ale na poli bylo dost vody a opět aktivní tatínek že to přeskočí ale spadnul tam. Šli jsme tedy zpět a kousek od chaty jsme viděli koně kolem kterých bylo elektrický hrazení a chytrý tatínek si šáhnul samozřejmě dostal ránu a tak nám vysvětloval že jí dostal kvůli tomu že má mokrý boty ty si sundal a šáhnul si znovu ránu dostal zas. Po příchodu do chaty jsme se rozhodli že budeme grilovat a náš už zničený tatínek lez pro dřevo a odřel si celý koleno. Po tomto dni nám oznámil že už s námi nikam nejede. 

                                                                                                                                                                Simona

 Příběh 6.

Já měla úspěšně odmaturováno a tak jsem jako dárek za maturitu, mohla letět na dovolenou. 
Jako doprovod jsem si vzala kamarádku Terezku a vyrazily jsme se slunit na pláže ostrova Mallorka. 
Po prvním telefontu z Mallorky domů, rodičům mě můj operátor informoval, ze jsem již nad rámec svého tarifu provolala určitou částku a pokud provolám ještě 100,- Kč, telefon mi zablokují. 
Samozřejmně i přes hovor s operátorem a odblokaci jistého ,,flexi-stropu” jsem ráno přišla k telefonu a na dipleji napáno: ,,žádná síť” 
Bohužel jsem trochu vzteklejší člověk a po opakovaném vypínání - zapínání, letěl telefon proti zdi. 
O pár hodin později se ukázalo, ze chyba nebyla vůbec v telefonu, ale v sim kartě. Můj problém vyřešila koupě španělské simkarty. 

O pár dní později jsme se rozhodly, že pojedem do místního aquaparku. V ,,aquapark - kanceláři na pláži jsme si koupily vstupenky i s lístkem na autobus, který nás tam měl odvézt přímo od našeho hotelu.Každá jsme si vzaly posledních 25 euro na nejaké jídlo a pití a doufaly, že nám ještě tak 10 euro zbyde. Když konečně přijel na zastávku autobus, ptám se řidiče, jestli vážně jede do toho aquaparku a on přikyvuje že ano. Ikdyž jsme měly mít jízdu zdarma, řidič po nás chtěl 4,80 E  za každou.
Nasedly jsme do autobusu a koukaly, kudy pojedem.Kdyz to ale pan řidič vzal na dálnici a já najednou viděla ten aquapark, jak se mu hezky približujeme, už jsem se nemohla dočkat. Najednou autobus ale jede po dalnici dál a ten aquapark se nám zas vzdaloval a vzdaloval. Vysadil nás s Terezkou v městě jménem Llucmayor, které trochu pripomíná náš Jablonec, nebo Liberec (všude tovarny, sklady, vyrobní haly). Na stanoviště taxi jsme šly 20 minut a za dalších 40 euro jsme se nechaly odvézt zpátky do aquaparku…
Paní taxikářce jsme dali POSLEDNÍCH 40 euro co jsme daly dohromady a to bylo poslední, co jsme na dovolené zaplatili.
Při odchodu z aquaparku jsme byly nucené jít do hotelu pěšky - aaaaaaaaaaaa co jsme zjistily??????
Náš hotel stál asi 15 m od toho aquaparku, ale bohužel z té strany z které jsme na něj koukaly my, nikdy nebyl vidět….
Ponaučení pro příští dovolenou - alespoň obejít hotel, ať vim co je kolem něj!!!! 

                                                                                                                                                             Bára

 Příběh 7.

 tak jsem se taky po dlouhé době rozhodl, že vám napíšu, co se mi stalo, když jsem pozval svoji holku na třetí rande – a do sauny – ani nevím, co mě to napadlo – do sauny nechodím, teplo   v takovém množství nemusím…. No jako chlapi si nemusíme nalhávat proč, že? J Šatny byly oddělené, zvlášť pro muže a ženy, ale sauna ten den byla společná. Nafasoval jsem u pokladní prostěradlo a honem, už abych ji viděl…Když jsem vešel, málem jsem to nerozdýchal. Sednul jsem si vedle mé lásky, všichni seděli jako v sauně – naostro, tak jsem se teda rozhodl, že ze sebe budu muset to prostěradlo dát taky dolů – ale okamžitě jsem pochopil, proč se na mě všichni dívají, jako na totálního magora.Paní, které bych tipoval podle zvláštně vrásčitých „noh“ nejméně 80 let, se nestyděla a smála se i hlasitě – no páč jsem stydlivý hoch, měl jsem pod prostěradlem plavky J J J.Ale dopadlo to, jak mělo, celá sauna se časem vylidnila, zůstali jsme sami dva, nejen  teplo jsme rozdýchali  J a spolu jsme zůstali J J J

                                                                                                                                                              Péťa

Příběh 8.

 Můj příběh se mi stal na diskotéce v Ostravě. Vyrazil jsem s kamarádem do Stodolní a bylo to veliký. Chutnali jsme místní moky /slivovici/ a k tomu jsme jedli tekutý chléb (pivo). Dnes vám můžu říct, že to není příliš vhodná kombinace. Jirka odpadl už v devět večer pod bar a já se rozhodl, že projdu ještě nějaký podniky, respektivě aspoň ještě jeden abych mohl říct, že jsem prošel celou Stodolní. Pak mi ale barmanka nalila zelenou a to byl konec. Rána, pád a probudil jsem se až ráno. V cizí posteli a s kocovinou. Vedle m ležela zmačkaná peřina, takže mi došlo, že jsem v noci rozhodně nespal sám. Představoval jsem si tu sexy barmanku, která včera míchala ty zelený koktejly. Podíval jsem se pod peřinu a bylo mi jasné, že i kdyby to byla ta největší sexbomba na světě, semnou by to ani nehlo. Doslova. Ale probudit se vedle hezký holky nikdy není na škodu, i když jste totálně out. Navíc na mém polštáři bylo něco zeleného, což potvrdilo mou teorii, že v noci skutečně k ničemu nedošlo… V tom se otevřely dveře do ložnice a nakoukla příšerná matrona v zástěře. Oba dva jsme začali řvát. V tu chvíli nebyl zelený jenom polštář, ale i celá postel. Šlo to ze mě rychleji než klystýr. Zpanikařil jsem, a když jsem se totálně zbavil zeleného obsahu svého žaludku, rozhlížel jsem se po svém oblečení. Matrona s řevem odešla a já našel jen růžové kratásky velikosti 36. Zřejmě pozůstatek, když té příšeře mohlo být tak 5 let. Nezbývalo mi nic jiného než si oblést kratásky a zelené triko, které leželo pod postelí. Bál jsem se, že ještě jeden pohled na tu ženu, s kterou jsem evidentně strávil noc, bude nad mé síly, a proto jsem se rozhodl vylézt ven  oknem. Bylo to první patro, takže v pohodě. Ale jakmile jsem slezl (rozumějte, dopadl na zadek jak švestka), přišla ke mě vytáhlá holka a začala na mě řvát, proč mám její kratasy. Mohlo jí být tak 14! Panebože! Rozeběhl jsem se zpátky do baru, jestli tam nenajdu Jirku, který tam usnul. Spal pořád na podlaze a já začal hledat klíčky od auta, jestli je nemá v kapse, abychom odtamtud co nejrychleji odjeli. V tom se objevila ta krásná barmanka. “Nejsi ty vadnej? V noci přitom usneš, pozvracíš mi postel, vyděsíš mojí mámu, ukradneš ségře kratasy a ted ošaháváš svýho kámoše? Jsi ty normální?”řvala na mě. Podíval jsem se na ní. Vypadala úžasně a evidentně jsem jí byl také sympatický. Od té doby spolu máme krásný a perspektivní vztah plný vzájemného pochopení a lásky… 

                                                                                                                                                            Jan

Příběh 9.

Můj příběh začal v roce 1998,jako každý chlap jsem chtěl sdílet svůj život s vysněnou láskou. 

Jednoho letního večera jsem šel společne s přáteli na jednu akci a tam jsem poznal,velice sympatickou dívku.
Slovo dalo slovo a už jsme byli u kámoše na baráku a jako správný chlap jsem to na ní zkoušel. 
Holka odolala a nic imtimního s toho nebylo.Tím si u mě dost šplhla(samozdřejmě že ten večer jsem to cítil jinak) 
a začali jsme spolu chodit.To mi bylo asi 18 a jí 17, vůbec jsem do ní ale nebyl zamilovaný,ona vždycky říkala dej tomu čas to příjde.Roky ubíhaly a já se nezamiloval,spíš jsem si na ní zvykl.Začali jsme spolu bydlet,začali i hádky a já zjišťoval jaká do opravdy je.Když se nad tím spětně zamyslím tak takový charakter nejde ani popsat,to se musí zažít.Dám pár př. Neměla žádné kamarádky,protože jsou všechny krávy,ona je nejlepší.Doma po mě házela nádobím a nadávala sprostě.Nesnášela moje rodiče,protože to jsou naprostí primitivové.Já sem hrozný klidas,takže aby byla pohoda doma tak jsem jí všechno odkýval ať je klid.Věděl jsem že to není holka pro mě,ale nevěřil jsem že si najdu nějakou lepší.Všechny jsou stejné ,sem si říkal.Devátý rok co jsme spolu byli tak jsme si vzali hypotéku a koupili byt,už mi bylo 27 a chtěli jsme se někde pohnout,směrem založit rodinu.Naši mi říkali že s ní nebudu šťastný,ale byl jsem jak hluchý a slepý.Říkal jsem si noco asi je mi to tak souzeno.Ale v práci jsem si všimnul jedné krásné dívky a tak nějak jsme začali po sobě koukat.Jednoho dne jsem jí pozval na kafe,pak na vyjížďku autem,romantický pohled na noční město a po páru schůzkách jsem věděl že tohle je žena s kterou si dokážu představit spokojený život.Jakmile jsem zjistil ,že jsou obě narozené ve stejný měsíc i den 30.12,tak to mi připadalo jako znamení.Samozdřejmě že to mělo pár háčků,jakožto že byla strašně zamilovaná do svého přítele.Ale musel jsem bojovat,protože jsem cítil že to je ona ,,TA PRAVÁ,,Jakmile se to dozvěděl její kluk tak jí okamžite požádal o ruku.Tak dlouho se nemohl rozhoupat,ale najeddnou jak mu teče do bot.Takže ho odmítla já se rozešel s tou ,,miluju jenom sebe,, a začali jsme spolu chodit.Asi po třech měsících mi bylo oznámeno že čekáme prcka,no já byl nejšťastnější chlap na světě.Okamžitě jsem bývalce prodal spátky půlku bytu a koupil jsem nový, náš nynější pelíšek.Samozdřejmě že mám novou hypotéku,ale v dnešní době to jinak nejde,teda pokud není vaše povolání syn. 
Zásnuby jsem udělal pohádkové s víkendovým pobytem v horském hotelu,prostě paráda,bylo plno slz.Vzali jsme se o dva měsíce později,jenom v rodinném kruhu.Mrzí mě,že jsme nejeli na svatební cestu,protože veliké bříško to nedovolovalo.Takže se nám narodil chlapeček,dali jsme mu jmeno Tobias.Letos v srpnu mu budou 2 roky,tak jsme si říkali že by jsme mohli jet na tu svatební cestu,že piškot už je větší,takže pohoda.Ale zdravý rozum vyhrává a za ušetrené penízky,uděláme pokojíček a na dovolenou snad příští rok.Jinak,já měl v životě takové šťěstí,že jsem k sobě našel tu pravou partnerku,že bych to přál všem lidem. 

                                                                                                                            Ondřej

 Příběh 10.

 “Tahle historka zní šíleně, ale opravdu se stala. Na pohotovost dorazil mladý muž, kterému přítelkyně při sexu strčila do zadku malý gumový míček. Hračku ovšem zatlačila tak hluboko, že ji pak nedokázali dostat ven. Mně se to také nepodařilo, takže jsem zavolala chirurga. Pacient zůstal na lehátku na všech čtyřech. Najednou se rozkašlal. V tu chvíli mu míček vyletěl ze řiti, přeletěl místnost a trefil vcházejícího chirurga rovnou do hlavy!”   Simona

 Příběh 11.

Jednoho letního dne jsem čekal na nádraží než přijede spoj na chatu. Z nedaleké kantýny se linula vůně grilovaných klobás, neodolal jsem a dvě jsem zakoupil. S chutí jsem je pozřel a o chvíli nasedl do přistaveného motoráku. Asi po půl hodině cesty se mi chtělo kakat a to tak že moc! 

Ale představte si motorák v sezoně plný čundráku a lidí vracejících se z práce domů. Navíc totálně znečištěná toaleta a bohužel postávající lidé u wc což mi znemožňuje klidné vyprázdnění. 

Dal sem to další hodinu kdy jsem dorazil do cíle a spocenej sem s opatrnými kroky mizel směr les kde byla zkratka na barák. Než jsem usedl se z nedaleka ozívaly zvuky zpívajících dětí.Hm. dětský tábor na výletě. 

Tak na to prdim, to už dojdu a v klidu se vykadim na chatě. Pár metrů zbývalo vyjít kopec, už jsem viděl i štít.a najednou jsem se brutálně zesr.. Fajn pocit 

No nic, u potoka jsem umyl vše znečištěné, trenky vyhodil. Dodneška vidim mamku v natáčkách jak věší prádlo a koutkem oka vidí syna nahého jen v triku s džínama v ruce. 

Co děláš prej, no mami, normálně sem se pos+++                                                                                       Petr

Příběh 12.

Tak tohle je opravdu pikantni historka z dovolene 10 let zpatky.kdy jsme byli s moji vybornou kamaradkou a jejim novym pritelem na dovolene last minute na Mallorce. Jeji pritel byl Nemec a tak hotel byl na tu dobu naprosta pecka. Fakt nejvetsi luxus.
My jsme se obcas nudili a ja jsem jedno rano vytopil recepci hotelu,kdyz jsem po velke kalbe usnul ve vane.Samozrejme v hotelu byli naprosto uzasni a perfektni tak to rychle vsechno uklidili a nebyl zadnej problem.
Dalsi den jsem na jedne diskotece potkal skvelyho kluka, ktery shodou nahod pracoval v tom samem hotelu u bazenu za barem.A jednou jsme se takhle z flamu opili a to fakt hodne az jsme zacli blbnout a takova ta romantika a ty veci, co k tomu patri. No ale nejak jsme si neuvedomili, ze jsme jeste v prizemi hotelu a tak jsme se nestacili divit, kdyz nas tam asi cvrtka lidi z hotelu pristihla. Tak nejenze na me koukala blbe obsluha hotelu ale ke konci dovolene se mnou nemluvil pritel me kamaradky a teda jenom jeden den moje nejlepsi kamaradka, ktere se podobna historka stala na diskotece s jednim  Spanelem.   A co cert nechtel tak jeji pritel se z golfu vratil driv. A tak jsme se zbalili z hotelu o den driv a i tak si to uzili. Posledi den jsme si nakoupili spoustu obleceni veci a hadru. A ted si
obcas vzpomene na nase bourlive a i tak krasne historky z mladí                                                                                                                                                                                                                                                                                 Marian

 

Příběh 13.

Na apríla mi přítel přichystal nemalé překvapení. Byl pátek a jako každý pátek jsem jela s mámou na nákup. On se domluvil s mojí mámou, že mu půjčí náhradní klíčky od mého nového auta a odjede mi s ním. Já nic netušíce jsem odjela s mámou na ten nákup a on přijel ke mě domů a auto mi odvezl. Když jsme se z nákupu vracely, přijely jsme před dům a máma mi povídá “kde máš auto?” Ve mě úplně hrklo, vyletěla jsem z auta a začala všude řvát “jakej de..l mi ho ukradl!!!!” začala jsem volat policii ČR ale máma mi povídá, že jim radši zavolá sama, že já jsem příliš rozrušená. Když s nimi mluvila, tak jsem jen slyšela ”chtěla bych nahlásit odcizení vozidla” policie jí sdělila, že májí nedaleko hlídkový vůz a že k nám do chvíle přijedou. Já už vzteky úplně rudá jsem stále vyváděla, že toho ču…a zabiju. O chvilku později vidím na příjezdové cestě své auto, jak mi jede naproti s nápisem na čelním skle APRÍL. Když přítel přijel s mím autem až ke mě, tak jsem mu jen řekla, že už jsme volali policii (on má totiž podmínku, tak by ho zavřeli), že tu budou každou chvilku. On mi jen se smíchem na tváři říká “nikdo nepřijede, tvá máma volala mě, byli jsme tak domluvení” v ten moment jsem mu vrazila facku, odešla domu a skoro týden s ním nemluvila. Nakonec jsem mu však odpustila a jsme stále spolu.

Tereza 

 

Příběh 14.

Ahoj,
Chci Vám napsat stručně příběh, který se mi skutečně stal před 2 roky.Poslouchala jsem “svoje Kiss Hády”, sluchátka na uších a psala SMS kámošce, která měla nové číslo, které jsem ještě neměla uložené v mobilu. Zaposlouchala jsem se do hudby a SMS odešla, ale někomu jinému. Byl to sympaťák z Prahy - Pavel. Odpověděl mi, že by večer rád zašel na drink, ale je z Prahy….
Začali jsme si psát, mailovat a jaká je situace dnes? Jsme spolu již rok a myslím, že lepšího kluka jsem nemohla najít. Dodnes jsem vděčná Kiss Hády, které hraje jen samé pecky,které mě tak pohltily, že jsem zaslala SMS mému neznámému - dnes už známému Pavlíkovi.Šárka

 

Informace o cestovní kanceláři :

-         O-tours je cestovní kancelář význačná především osobním přístupem ke každému klientovi.

-         Specializují se především na Egypt,ale také na exotické destinace jako je Peru , Chile a jiné.

-         Díky kontaktům a domluvám ubytování přímo s majiteli hotelových komplexů, mají cenově výhodnější nabídky zájezdů než mohou nabídnout jiné cestovní kanceláře.

-         Webové stránky : WWW.O-TOURS.CZ